Sezóna: 2002
Tímto podtitulem bych si dovolil doplnit název známe rozpustilé komedie autorů Tobise, Špilara, Mírovského a Rohana, kteří dokázali napsat hru postavenou na anekdotickém, situačním a nepodbízivému humoru, .doplněnou lehkými, někdy až lehce vtíravými melodiemi Járy Beneše, melodiemi, které si divák odnáší s sebou z hlediště a pobrukuje si je ještě doma.
Jedním pilířem děje celé operety je výše popsaný trojitý druh humoru, druhým pilířem jsou zmíněné melodie a třetím sloupem,na kterém staví autoři svoji komedii, jsou odkryté charakterové vlastnosti jednotlivých postav.Dějový obsah tohoto příběhu je na všech jevištích stejný. Všechno. nakonec dobře dopadne, všichni se vezmou, autorskému scénáři i očekávání publika je učiněno zadost.
Stejně i melodie této operetky jsou v partiturách hudebníků stejné na všech notových pultech.V jednom se ovšem jednotlivá jevištní provedeni od provedeni liší. Samotným zpracováním postav v pojetí profesionálních i amatérských divadel. Toto dílko je totiž natolik plastické, že po něm s povděkem sáhnou obě scény.
Jak úspěšně se povedlo žirovnickým ochotníkům pojmout a především zvládnout postavy suchopárného vědátora Bulfínka, mazaného podvodníka Horowitze, fifleny slečny Aleny a nejgrosteknější postavu celého příběhu hajného Matěje Štětivce – mohou diváci posoudit dnes večer v zámeckém divadle. A pokud by se náhodou a některým divákům hra líbila natolik, že by chtěli mít foto herců na nočním stolečku, není to v žádném případě nesplnitelné.
